Infuzní terapie
Vitaminové infuze už dávno nejsou něčím, s čím se setkáváme pouze v nemocnici. Staly se součástí ambulantní péče a zároveň kolem nich vznikla celá řada slibů od okamžitého přívalu energie přes podporu imunity až po nejrůznější „restarty organismu“. Lidské tělo ale není telefon, který stačí připojit k nabíječce. Co tedy infuzní terapie skutečně znamená, v čem se liší od vitaminů v tabletě a proč by jejímu podání měla předcházet konzultace s lékařem?
Princip je poměrně jednoduchý. Při infuzním podání se tekutina s konkrétními látkami dostává prostřednictvím žíly přímo do krevního oběhu. Obchází tedy trávicí trakt, kterým naopak procházejí látky přijímané v potravě nebo doplňcích stravy. A právě v tom spočívá jeden ze zásadních rozdílů. Při užívání ústy ovlivňuje vstřebávání řada faktorů.
Vlastnosti konkrétní látky, její dávka, stav trávicího systému i další okolnosti. Intravenózní podání naproti tomu umožňuje podat látku přímo do krevního oběhu. Neznamená to ale automaticky, že infuze je vždy „lepší“ než tableta. Způsob podání by měl odpovídat tomu, co potřebujeme řešit, a především u koho. Dobrým příkladem je vitamin C.
Při intravenózním podání lze dosáhnout výrazně vyšších koncentrací v krvi než při jeho užití ústy. To je farmakologický fakt. Vyšší koncentrace ale sama o sobě neznamená, že každý zdravý člověk automaticky získá větší zdravotní benefit.
A právě tady začíná být důležité oddělit medicínu od marketingu.
Slovo vitamin máme spojené s něčím zdravým a bezpečným. Jenže při infuzní terapii pracujeme s konkrétními látkami, konkrétními dávkami a podáváme je přímo do krevního řečiště. Proto není důležité pouze co podáváme, ale také komu. Vhodnost infuzní terapie může ovlivnit zdravotní stav, užívané léky, funkce ledvin nebo další onemocnění.
Také samotné intravenózní podání s sebou nese rizika spojená se zavedením žilního vstupu, například vznik modřiny, podráždění žíly nebo vzácně infekční komplikace. Infuze proto podle nás nepatří do kategorie „vyberu si sám podle názvu z nabídky“. Je to zdravotní péče, která by měla mít svůj důvod, správnou indikaci a odborný dohled.
To je otázka, se kterou se v ordinaci můžeme setkat. A vlastně velmi dobře ukazuje, proč by infuzní péče měla začínat rozhovorem s lékařem, nikoliv výběrem kapačky. Únava totiž není diagnóza. Někdy za ní může být několik náročných týdnů, nedostatek spánku nebo dlouhodobý stres. Jindy může souviset například s anémií, nutričním deficitem, infekcí, poruchou funkce štítné žlázy nebo jiným zdravotním problémem.
Stejný pocit únavy tak může mít u dvou lidí úplně jinou příčinu, a tedy i jiné řešení. Pokud je únava dlouhodobá, neobvyklá, výrazně omezuje běžné fungování nebo ji doprovázejí další obtíže, není správným prvním krokem automaticky infuze. Nejdříve je potřeba hledat příčinu. A právě v tom vnímáme rozdíl mezi infuzí jako wellness trendem a infuzní terapií jako součástí lékařské péče.
Tady je dobré vrátit se k tomu, co skutečně víme. Látka podaná intravenózně se dostává přímo do krevního oběhu. To je princip tohoto způsobu podání. Něco jiného je ale tvrdit, že každý člověk po infuzi nutně pocítí okamžitý příval energie, výrazně lepší imunitu nebo že jeho organismus projde jakýmsi „detoxem“.
U řady populárních wellness tvrzení o vitaminových infuzích u jinak zdravých lidí zatím nemáme dostatek kvalitních vědeckých důkazů pro takto široké sliby. A podle nás je fér to říkat otevřeně. Moderní medicína totiž nemusí slibovat zázraky, aby dávala smysl.
Intravenózní podávání tekutin, léčiv a některých živin má v medicíně samozřejmě své pevné místo. Využívá se v situacích, kdy je potřeba řešit konkrétní zdravotní stav, nedostatek určité látky, hydrataci nebo například tehdy, když perorální podání není vhodné či dostačující. U podpůrné infuzní péče je potřeba posuzovat její smysl individuálně.
Proto bychom otázku „Kterou infuzi si mám vybrat?“ raději obrátili na „Je pro mě infuzní terapie vhodná a co od ní můžeme v mém konkrétním případě realisticky očekávat?“ To je otázka, na kterou už má smysl hledat odpověď společně s lékařem. V Artmedica nezačínáme infuzí. Začínáme člověkem. Před podáním infuzní terapie proto hodnotíme aktuální zdravotní stav, důvod, proč o ni pacient uvažuje, užívané léky i případné kontraindikace.
Teprve potom lze rozhodnout, zda je infuzní terapie vhodná a jakou variantu případně zvolit. Někdo může přijít kvůli období zvýšené zátěže, jiný řeší dlouhodobější pokles kondice a u dalšího člověka mohou jeho obtíže naopak znamenat, že je potřeba nejprve hledat jejich příčinu.
Neexistuje jedna infuze pro každého. Stejně jako neexistuje jeden důvod, proč se člověk necítí ve své nejlepší kondici. V Artmedica Clinic proto vnímáme infuzní terapii jako jednu z možností lékařsky vedené péče, nikoliv jako univerzální řešení únavy, stresu nebo životního tempa. Protože i vitaminová infuze je zdravotní péče. A jako ke zdravotní péči bychom k ní měli také přistupovat.
